Všechna ta krev, co nás spojuje

Otec a syn přijeli na rozhrkaném voze a zabrali pozemek. Když postavili dům a stáj, připojily se k nim matka a dcera. Zorali pole, zřídili obchod a hostinec a žili z toho, že občasným pocestným nabízeli jídlo a nocleh. Vždyť kdo by v nehostinné prérii odmítl teplé sousto a přístřeší? Zvlášť když je dívka z hostince tak přívětivá a hezká a vlasy má jako oheň. A nejen to: umí mluvit s duchy mrtvých a věštit z karet a z dlaně budoucí osud. Kdo by odolal?
A pak jednou lidé z města objevili v řece zohavené tělo muže. Později nalezli další dva. Začali se pravidelně ztrácet pocestní, jejich těla se však nenašla. Kdo to udělal? Stvůra, které zachutnala lidská krev? Potulná banda zločinců? Dívka z hostince nabídla, že se na to zeptá obyvatel záhrobí. Odpověď zněla: Viník je osamělý vrah. Muži z hostince ovšem vídali skupinu jezdců. Kde je pravda? Nebo je to všechno úplně jinak?