Vraní skála

Kniha Blahoslava Havránka zachycuje autentické vzpomínky pamětníka, rodáka ze Svaté a milovníka křivoklátského kraje, který očima svého dětství poodkrývá události na Berounsku od roku 1939, přes válečný čas, s důrazem na pohnuté události závěrečných let druhé světové války, až k době několika svobodných poválečných let.

Nejedná se o odbornou historickou publikaci, ale o žánr vzpomínek, v kterých jsou popisovány události viděné dětským pohledem. O to více poutavěji vyznívá celkový text, protože se jedná o vzpomínky nezkreslené a autentické...

Publikace se nesnaží události – jakkoli pohnuté a konfliktní - hodnotit politicky nebo k nim zaujímat vyhraněný postoj...

Důležitou obsahovou i estetickou součást knihy tvoří dobové fotografie z archivu autora i kresby a ilustrace výtvarníka Jiřího Vydry, který je autorovým přítelem od dětských let a který také žije v tomto kraji. Touto spoluprácí autora textu s autorem ilustrací se tak zaklenuje pomyslný oblouk událostí a osudů: oba autoři si již v chlapeckém věku slíbili, že „jednou spolu dají dohromady knihu“, a po mnoha desítkách let se tento klukovský slib naplňuje...

Kniha vychází v berounském nakladatelství Machart (formát: 190 x 190 mm, rozsah: 128 vnitřních stran, doporučená prodejná cena: 199 Kč vč. DPH).

 

 

Blahoslav Havránek

Narodil se roku 1933 v rodině krejčího jako druhý syn. Vyrůstal v malém rodinném domku ve vesničce Svatá, na samém kraji křivoklátských lesů, blízko přírodě, kterou miluje. Rok 1939 byl pro něj velmi důležitým životním mezníkem – začal navštěvovat obecnou školu ve Svaté, začal se učit hrát na housle – ale také mu do dětského života vstoupila druhá světová válka...

Do měšťanské školy chodil v Králově Dvoře – Počaplech, pěšky, šest dnů v týdnu, za každého počasí... V roce 1948 nastoupil na Obchodní akademii v Berouně, kde složil maturitní zkoušku. Na umístěnku pak nastoupil do n.p. Hrudkovny a pak následovala vojna. Po návratu nastoupil do Králodvorských železáren, kde si prošel profese od skladníka, přes mistra, a po složení maturity na kladenské hutní průmyslovce řídil slévárnu tlakové litiny. Po roce 1968 pracoval u stavebního družstva, později se vrátil k profesi do výzkumného ústavu hutnictví železa v Karlštejně. V roce 1990 byl zvolen do zastupitelstva obce Hudlice. Připadl mu úkol řídit obec a tuto práci zastával plných dvanáct let. Nyní je již v důchodu a spolu se svojí manželkou žije v Hudlicích.

 

Jiří Vydra

Malíř, sochař a fotograf  Jiří Vydra (nar. 18. října 1938) žije a tvoří v obci Svatá na Berounsku. Úhelným kamenem jeho tvorby je krajina, v které žije – se jejími barevnými proměnami, a s lidskými osudy, které do její tváře promítají svoji nesmazatelnou stopu.