Střípky sváru

Někdejší vykladač akezonského krále se po rituální popravě ocitá za oponou, ve světě, který doposud znal jen z náboženských knih. S úžasem zjišťuje, jak se realita světů Senedina náhrdelníku od teorie liší. Rád by se pustil do pátrání po příčinách zkázy Grenedonu, ale nejdříve musí sahíjiny přesvědčit, že dvě stě let poroby krenevů už stačilo. Plánuje, intrikuje, konspiruje, vymýšlí básničky pro vyšinutou věštkyni, až se jeho plány dostanou do kolize se zájmy Aliance. Trajanis uzavírá problematickou dohodu, podle které má pouhých jedenadvacet dní, aby životaschopnost svých návrhů dokázal. Nemusí se obávat o život, nýbrž o svobodu, což – jak už dobře ví, je mnohem horší. Trajanisův čas se krátí. *** „Ještě jsi zapomněl na tu poslední věštbu,“ řekl ponuře Tyneon. „Tu která se na síti zachytila, než jsme tu věštkyni lapili.“ Bůh si důležitě odkašlal. „Zněla takto: Přiletěla vrána, sedla do trní...“  Z jeho hlubokého dramaticky rozvibrovaného hlasu, čišela tíseň.  „Přiletěla druhá, sedla vedle ní,“ skočil mu do řeči zvesela Janis. „Jasně. To není věštba, ale dětská říkanka. Jedná se o způsob, jakým Trepena svá nutkání kontroluje. Alespoň vidíte, že to funguje.“  *** V závěru knihy se nachází rejstřík jmen, názvů a pojmů.