Pan Když a slečna Kdyby

Nejstarší eseje psal autor počátkem 90. let na obranu příběhu, kdy se zdálo, že s ním může vážně pracovat leda bulvár či brak. Prestiž příběhu však od té doby vzrostla, je projevem lidské touhy po mýtech a velkých vyprávěních. Rutova kniha se zabývá jeho rozmanitostí i působivostí. Bere přitom v úvahu příběhy staré (pohádky, pověsti), příběhy, které zaujaly a inspirovaly Williama Shakespeara, a posléze příběhy od novodobých autorů. Eseje vznikly z potřeby příběhy nejen vyprávět, ale proniknout aspoň na okraj jejich tajemství.