Čtvrtý díl románové ságy o Karlu IV. a jeho době.
Od moře k moři, jak autorka nazvala čtvrtý díl své románové ságy (1355 – 1362), se rozprostírá středověká říše římská, panství císaře Karla. Je to však útvar i v jednotné křesťanské Evropě nepříliš pevný. Po římské korunovaci Karel IV. dává své říši pevný řád a snaží se ji připoutat k zlatému jádru vlastní moci — k Českému království. S obavami také sleduje vývoj války mezi Anglií a Francií, ke které má blízko jako k zemi, kde vyrůstal. Zároveň s obtížemi buduje přátelské vztahy na východě, s Polským a Uherským královstvím a s Habsburky v rakouských zemích. Diplomatickým úsilím připravuje půdu pro návrat Svatého stolce z Avignonu do Říma a vychází dobře se všemi papeži, kteří se na něm střídají a jsou často rozdílní.
Evropu hlavně na západě sužuje velký mor, který se v Karlově říši nerozšířil, ale jeho důsledky se jí nedotkly jen okrajově. Karlův úkol se zdá téměř nesplnitelný a navíc nemá pro své středoevropské impérium ještě dědice. To se však změnilo před jeho pětačtyřicátými narozeninami, kdy se mu konečně narodil syn Václav. Anna Svídnická byla velkou Karlovou láskou a její vytoužené dítě nadmíru zbožňoval, což nebylo právě nejlepší pro princův budoucí charakter a vladařské vlastnosti. Bylo to však možná nejšťastnější období Karlova života. Založil svůj kamenný most, dokončil stavbu Karlštejna a v císařské rodině vládla pohoda a láska.