O krok pozadu

Napětí v souboji neúprosného zabijáka a policistů, kteří ve snaze dospět alespoň k náznaku nějakého řešení už ani nevědí, co je spánek, se neustále stupňuje. Vylíčit atmosféru plnou nervozity až beznaděje uměl Mankell dokonale, stejně jako vytvořit psychologicky věrohodné postavy.

Jiřího herecký projev založený na úspornosti a věcnosti mi imponuje, navíc se velkými rolemi, do nichž je obsazován, dobrušuje k ještě větší rafinované autentičnosti mezi stylizací a reálem, takže se na jevišti, na plátně i před mikrofonem zdá, že interpret vlastně jen existuje, aniž by hrál. V tom tkví jeho rafinovanost.

Henning Mankell vypráví jako vždy velice poutavým a příjemným stylem, jímž vás udržuje v neustálém napětí. Zároveň vám dovoluje splynout s celým děním skrze postavy, protože velký prostor dostávají i Wallanderovy osobní problémy se zdravím, které mu značně komplikují život, a tudíž i pracovní nasazení, a stejně tak i myšlenkové pochody, které často rekapitulují průběh vyšetřování a nabízejí i jeho další možné směry.

Henning Mankell je jednoduše staromilec a všechny tyto faktory dávají vzniknout skvělé oldschoolové detektivce.