Zavzpomínejte na rok 1979 s námi, ať už jste se v tomto roce narodili, či si na něj pamatujete.
Každý jsme prožili rok 1979 jinak, i když Čechům život příliš velký vějíř možností neposkytoval. O komunistech se říkalo, že zde budou navždy, a lidé se s tím smiřovali. Na mnohé „příznaky socialismu“ si zvykli, nepovažovali za divné, že se podplácí, že mnohé věci nejsou k mání a fronty se stojí na hovězí i na Hrabala. Národ sice žil v jakési vnitřní duševní emigraci, ale pořád jsme se dokázali veselit, smát, napít se a pak z toho vystřízlivět.