Moje (tak trochu) dočasná chůva

Nebudu o chůvě vilně pomýšlet.
Je tu jen na přechodnou dobu. Chvilkový výkyv v mém životě. Ale na druhou stranu to je také vůbec první člověk, kterého si můj syn oblíbil, což je fakt něco.
Nový plán: Nedopustím, abych se na chůvu příliš upnul.
Vždycky jsem byl ten typ člověka, kterému nevadilo měnit plány. Přizpůsobivost je klíčem k úspěchu. Takže jsem se musel přizpůsobit tomu, že na mě každý večer, když jsem dorazil domů, čekala krásná žena.
Samozřejmě dočasně.
Můj syn si zaslouží něco lepšího než jen něco dočasného. Ale nebudu mu slibovat šťastnou, úplnou rodinu, když vím, že by ten vztah nemusel vydržet.
Protože i přes nevinné, velké oči a okouzlující rozpačitost by chůva dopadla stejně jako ostatní. Našla by si důvod, proč odejít. Všechny to udělaly.
Takže udělám poslední úpravu plánu. Ano, možná mi hlavou vířily nevhodné myšlenky ohledně chůvy. Ale rozhodně se do ní nezamiluju.
A pokud ano, budu to popírat, dokud mi definitivně nezamrzne srdce.