Co s životem na ostrově, kterému hrozí záchrana?
Sedmadvacetiletá Johanka tráví veškerý čas ve své kavárně Laputa. Má tolik možností, jak prožít svůj život. Přesto jí tato svoboda přináší pocit úzkosti a osamocení.
Laputa je ostrov sám pro sebe. Johanka na něm trčí a neví, co se sebou dál.
Kavárna Laputa je pro ostatní místem, kam přicházejí a zase odcházejí. Vydávají se žít své životy. Johančina sestra odjíždí s básníkem Mikim do Turecka. Felix, Johančina dávná láska se tu jen zastaví a zas odlétá na cesty. Merlot je štamgast, Johanku má rád a spává s ní. Jenže kromě ní taky s dalším milionem holek.
Marnost na Johanku vykukuje z každého půllitru. Jako by se v její kavárně, kterou vybudovala, scházeli lidé, kteří umějí žít naplno. Každý s nějakým nápadem, potřebou nebo svým sobectvím. Johanka je všech a se všemi, a přece je sama a v nejistotě. Co si má počít v děsivě velkém prostoru dospělého života? Stačí jí její ostrov? Stačí si ona sama k pocitu úplnosti? Ke štěstí?