Klub rváčů

Kultovní a celosvětově proslulý román

První pravidlo klubu rváčů: Nikdy nemluvit o klubu rváčů!
Druhé pravidlo klubu rváčů: Nikdy nemluvit o klubu rváčů!

Stačí tři týdny beze spánku, aby se všechno změnilo v jeden veliký mimotělní zážitek. Doktor povídá: „Nespavost je jen symptom něčeho většího. Naslouchejte vlastnímu tělu.“

Lidi se mě pořád ptají, jestli znám Tylera Durdena.

S Tylerem jsem začal bydlet proto, že většina aerolinek má takovou firemní strategii, co se vibrujících zavazadel týče. Tyler povídá, jasně, můžu se k němu nastěhovat, ale budu pro něj muset něco udělat: „Chci, abys mě praštil tak silně, jak dokážeš.“

Většina lidí je v klubu rváčů kvůli něčemu, čeho se bojí tolik, že se s tím nechtějí poprat. Po pár rvačkách je ten strach o dost menší. Tohle je tvůj život – a končí, minutu po minutě končí. Když se tomu dá dost času, klesne u každého šance na přežití k nule.

Audioknižní podoba kultovního románu, který získal celosvětovou proslulost také díky stejnojmenné filmové adaptaci režiséra Davida Finchera (1999).

„Mám dojem, že Chuck Palahniuk je velký autor, jehož knihy přetrvají. Nemám ponětí proč a je mi to co nejsrdečněji jedno. Jediná rozumná rada, která mě v souvislosti s autorem kdy napadla: Nemudrujte a užijte si to.“
 - Richard Podaný, překladatel románu

„Palahniuk nabídl už řádku slabochů a psychopatů, ti největší z nich byli vždy konkrétně narušeni, ovlivněni a deformováni: žili v sebevražedné sektě, vymyla jim mozek asijská diktatura, jejich matka si o nich myslí, že jsou Ježíš Kristus… Zneklidňující na Klubu rváčů je, že jeho hrdina nic takového do vínku nedostal. Jen vyrostl v podobné společnosti jako my.“
 - Radomír D. Kokeš, Aktuálně.cz