Jezero

Nami připomíná hrdinu z Kosińského Nabarveného ptáčete nebo pikarovské postavy sígrů z próz Jáchyma Topola. Nesentimentální, brutální a přitom jaksi mateřsky živočišné vidění a pojetí Biancy Bellové je však zcela originální a setkání s ním přináší nevšední čtenářský zážitek.

Občas když začnete číst novou knihu, po několika stranách poznáte, že je to ten vzácný případ, kdy čtete něco výjimečného. A toto je ten případ. Dost drsnej případ. A pak s každou další přečtenou stranou zjišťujete, že je to jinak.Jezero je ještě lepší, než jste si před chvílí mysleli. A mnohem drsnější.

Čtivě napsané, přehledné, citlivé a přesto nepatlavé... Nadchlo mně prostředí, hlavní postava i ostatní postavy, včetně záporáků, prostě jsem jim to všem věřila. Děkuji paní Bellové za povzbuzení, snad si občas přečtu i něco českého...