Jak za pomoci soustředěné meditace, cvičení klidu a soucitného postoje k životu dosáhnout duchovního prozření
Dalajlama patří k největším duchovním autoritám současnosti. Již mnoho let nuceně pobývá v exilu, a snad právě proto může dobře zprostředkovat učení tibetského buddhismu lidem na Západě. Vnáší myšlenky buddhismu do kontextu naší duchovní tradice a způsobu myšlení a odhaluje jejich univerzální platnost nezávislou na čase a místě. Důležitým klíčem k duchovnímu prozření a osvobození je poznání sebe sama, jak již od antiky zdůrazňovali také evropští myslitelé. JEHO SVATOST DALAJLAMA XIV.
Jeho Svatost Dalajlama XIV. Tändzin Gjamccho je považován za duchovního vůdce Tibeťanů. Ve dvou letech byl rozpoznán jako reinkarnace posledního, třináctého dalajlamy. Zároveň je považován emanaci Avalókitéšvary, bódhisattvy soucitu. V roce 1950 byl uveden do funkce a následně ve věku šestnácti let musel dočasně převzít plnou světskou i duchovní odpovědnost za řešení problémů, které vznikly v Tibetu s postupující čínskou okupací. V roce 1959 Jeho Svatost Dalajlama opustil Tibet a uchýlil se do exilu v Indii, kde ustanovil také tibetskou exilovou vládu. Dalajláma opakovaně apeloval na Organizaci spojených národů, aby se zabývala situací porušování lidskcýh práv čínskou vládou v Tibetu a v rámci mírové a přednáškové činnosti se setkává s mnohými význačnými politickými, veřejně činnými či církevními představiteli. V roce 1989 mu byla udělena Nobelova cena za mír.