Kulky a opium

Časně ráno 4. června 1989 mobilizovala čínská vláda lidovou armádu, aby potlačila mírovou demonstraci desetitisíců studentů, kteří požadovali větší svobodu a demokracii. Na Náměstí nebeského klidu pak armáda zmasakrovala tisíce lidí, což vyvolalo vlnu zděšení. Čínská vláda nikdy nezveřejnila, kolik lidí rozjezdily tanky, kolik studentů bylo zastřeleno nebo ubito k smrti.

Liao I-wu, který krveprolití předjímal ve své básni napsané den před vlastním masakrem a byl za její uveřejnění na čtyři roky odsouzen do žaláře, vedl potají rozhovory s očitými svědky a příbuznými obětí. Vzniklo tak šokující i dojímavé svědectví o nepochopitelných událostech 4. června a statečných lidech, kteří zaplatili za svoje předsvědčení životem.

***

"Čtenáře je třeba důrazně upozornit, že kniha obsahuje velmi drsné a nepřikrášlené líčení životních a pracovních podmínek v čínském vězení, jak tomu v případě Liao I-wuových „dokumentárních“ textů bývá. Stejně jako v případě obdobných událostí v evropských dějinách, i v tomto případě však platí morální imperativ, že je lidskou povinností vědět."
iLiteratura.cz