V garáži na opuštěné křižovatce padesát kilometrů za Paříží leží mrtvola, jenže podezřelý se ne a ne přiznat. Tenhle Švéd je vůbec podivín – svou sestru Elsu zamyká ve dne v noci v jejím pokoji a nepouští ji z domu… Maigret se tak ocitá v nečekaném pokušení, protože osamělá žena na něj působí záhadně a přitažlivě. Navíc je tu parta prohnaných podvodníků, tři staré vdovy se strašidelným příběhem i simulující pojišťovák. A všichni lžou.
V idylické čtvrti venkovského charakteru na předměstí Paříže je zavražděn postarší muž. Vyšetřování se ujímá Maigret, avšak jediným potenciálním svědkem je dívka jménem Felicie, jež pracovala jako služka oběti. Svérázná Normanďanka má hlavu poblázněnou brakovým čtivem a je odhodlaná neprozradit ani slovo z toho, co snad ví. Komisař je rozhodnutý dostat z děvčete výpověď, s prostořekou Felicií to ovšem nebude mít lehké.
Jednoho únorového dopoledne vyruší komisaře na stanici podivný telefonát. „Odpusťte, prosím… Mé jméno by vám nic neříkalo. Neznáte mě, ale znal jste mou ženu Ninu… Haló! Musím vám to všechno říct strašně rychle, protože on možná přijde…“ Vyděšený mladý muž přebíhá postupně po Paříži ze sklípku do bistra, odtud do restaurace a z hospody do kavárny, čímž se snaží setřást své pronásledovatele a z každého zařízení volá na policii z místního telefonního aparátu. Je si totiž jistý tím, že ho sleduje někdo, kdo ho má v úmyslu zabít. Jakkoli absurdně to zní, podivná naléhavost v hlase volajícího přiměje Maigreta vzít situaci vážně. Vydává se po stopách telefonátů a zapojí do pátrání celé své oddělení, přesto však nedokáže vraždě zabránit. Brzy zjistí, že tato smrt souvisí s jinými násilnými činy ve městě, kterých se dopouští organizovaná skupina. Mohlo by jít o imigranty? Možná jsou dokonce z Československa...
| Kód: | AK1D842 |