200 kg lásky

Jsem tlustá, tak to prostě je. Nemám jen pár kilo nadváhy. Jsem slonice, rozežraná tlustá kráva. Tak nějak mě obyčejně častují ti, co mě potkávají na ulici. Proto už raději moc nevycházím, abych to nemusela poslouchat. Lidi jsou hnusný a bezohledný, když jde o tloušťku. Asi mají radost, když mohou ukázat na někoho, kdo je na tom mnohem hůř než oni. Zřejmě si nepřipadají tolik zoufalí. Vždycky se lépe ukazuje prstem na někoho jiného než na svůj vlastní odraz v zrcadle. Každý z těch posměváčků určitě přesně ví, jak bych se měla stravovat a co bych měla dělat, abych zhubla. Sotvakdo se však dokáže vžít do mojí situace.
Ne, neomlouvám se. Jen opakuji otřepanou frázi, že dokud neobuješ boty někoho jiného, nepoznáš, kde a jak moc ho tlačí. Jmenuji se Jade. Jsem jen obyčejná ženská, která žije normální nudnej manželskej život bez vzrušení a lásky. Jenže láska je děsný svinstvo. Jednou si klidně přijde, obrátí vám ten krásně nudnej život naruby, vrazím vám nůž do srdce a pořádně s ním zalomcuje, abyste si to pořádně vychutnali. Pak vám plivne do ksichtu a zmizí. A vy tam sedíte a nechápete, co se to s vámi vlastně stalo.